Zásahy našich absolventů
I přestože všem našim absolventům přejeme, aby získané znalosti nikdy nepotřebovali, realita je neúprosná. Když se o takovém zásahu dozvíme my, naše radost z lektorování a simulování mohutně vzroste.
Děkujeme za Vaše zprávy a přejeme všem okolo co nejvíc zdraví a když už to nejde, tak maximum úspěšných zásahů!
Pokud máte jen chvilku - přečtěte si následující:
Ahoj, tak jsem si hned vyzkoušel, co jste mě na podzim naučili... Rolba cestou na horskou chatu měla poruchu, vysadily ji všechny brzdy (3 nezávislý systémy...) a než se ji podařilo zastavit, tak odcouvala asi 10 metrů a zůstala pod ní holka, normálně pod pásem.
Řidiči se podařilo tu rolbu zastavit tak, že tam natvrdo vrazil rychlost, bohužel právě tehdy, když byla Kateřina pod rolbou. Trvalo tak 10 vteřin, než mu lidí okolo zejména máváním rukou vysvětlili, že je pod rolbou člověk, tak tu rychlost zase vyřadil a odcouval, manévr pak zopakoval o kus níž, čímž tu převodovku odrovnal definitivně - stihnul ještě dovézt 15 lidí skoro až k chatě, než se ta rolba 300 metrů od ní zastavila nafurt.
Pro představu podmínek, co tam byly: těch zbývajících 300 metrů museli všichni projít po pás ve sněhu a v předklonu, protože když se narovnali (zejména holky), tak je vítr na férovku shodil do sněhu. Šli to asi čtvrt hodiny. Tma, vánice, lékárnička samozřejmě nekonečné daleko na chatě...
Když jsem si pak zpětně promyslel, tak jsem samozřejmě zapomněl půlku věci, co jste nás tam učili, ale i tak jsem byl jediný, kdo dokázal nějak rozumné reagovat :-). Naštěstí jsem toho nemusel používat moc, protože byl prašan a tý holce se skoro vůbec nic nestalo - zastavila na ní 3 tunová rolba a ona neměla nic zlomenýho (to teda ukázal až rentgen, já jsem předpokládal většinu žeber a pánev). Jenom naštíplou pánev. Tomu říkám štěstí.
Ona byla celou dobu při vědomí, aspoň teda říkala, že si to pamatuje. Když jsem si k ní klekal, tak to tak ale nevypadalo, měla celý obličej od krve a plnou pusu krve - když jsem ji to otřel, tak se ukázalo, že to je jenom rozseknuta brada od listu toho pasu, na jeden steh.
Očekával jsem vnitřní krvácení - podle příznaků šoku, tep plynule narůstal během půl hodiny z 60 na 110, pak si ji převzala Horská. Ukázalo se, že měla natrženou slezinu. Jiný příznaky, jako promodralý rty nebo studená kůže byly bezpředmětný, to měli všichni.
Nevím, jestli oprávněně, ale přepokládal jsem, že může mít něco s páteří, resp. s krkem, i když teda zaparkování rolby na hrudníku jsi v rizikových mechanismech úrazu neuváděl. Takže jsem byl u hlavy a vyšetření prováděl kluk z FTVS podle mýho návodu. A když jsme ji dávali z lehátka na lehátko (3x), tak jako člověka s poraněnou páteří.
Jediný, co jsme nenašli, byla tržná rána na holeni, na 5 stehů, ale oblečení bylo neporušený. Bylo tak 8 pod nulou, tma, 90 km/h vítr a byli jsme na pláni u lesa, takže jsem ji moc nechtěl svlíkat.
Z bund jsme udělali lehátko, přikryli jsme ji, takže zima ji začala být až po 20 minutách, ale mě bez rukavic hned :-). Aby tam nezmrzli pro změnu ti, kteří si sundali bundu ,odvezlil jsme je na chatu (bohužel tou rolbou, nic jinýho nebylo) . Pak přijel skútr s dekama.
Na nejakej POLAP a sežer jsem si vzpomněl až po dobrejch 20 minutách :-(. Samozřejmě se léčila - se štítnou žlázou.
Já jsem rád, že jsem na ten kurz šel, protože je fakt dobrej a bez něj bych i s nějakým kurzem od ČČK byl úplně mimo. Tohle rozhodně nebylo na náplast a zase ani na srdeční masáž. A stejně mohlo jít o život. Takže naopak já musím poděkovat Vám, že se tomu věnujete a učíte a že to děláte fakt dobře. A je fakt super, že jsem zhruba věděl, co mám dělat, co můžu čekat. Náhodou u toho byla pěkná sebranka lidí, takhle zpětně je zajímavý srovnávat, jak kdo reagoval. Byl tam třeba kluk z vodní záchranky (dobrovolný, ne profík), ale krom toho, že nepanikařil a pomáhal mi, byl mimo. Pak zjišťoval, co že to mám já za záchranářskej kurz :-). A holky, co tam byly s náma, říkaly, že řvát nezačaly jenom proto, že pořád někdo něco dělal a vypadalo to, že ví, co dělá :-). A doktor z Horský, když jsem mu sdělil, co se tý holce stalo a co jsme našli a tep a že se léčí a co bere za prášky a tak, se na mě chvilku koukal a pak se zeptal jestli jsem doktor nebo odkud to všechno vím :-))
Katka byla týden v nemocnici, další 2 (možná 3) týdny doma. Našli jí ještě krev v plicích, ale do půl roku by se ji to mělo zahojit bez trvalých následků.
Bavil jsem se pak s lidma, který mají v zásadě z hlediska našich úřadů stejný kurz, obvykle od ČČK - a je to docela zajímavý srovnání. Oni vědí výborně, jak se dělá klasový obvaz, na co všechno se dá použít šátek a poměr 1:5 a 2:15 u masáže srdce a tvrdí, že voda z plic se musí vylít, a to kvůli infekcí, o otoku plic neslyšel nikdo. Já naprosto netušim, co je klasový obvaz a obvaz hlavy bych realizoval zejména leukoplastí :-), ale zase vím, jak funguje alergická reakce, distribuční šok, jak transportovat člověka s poraněním páteře a tak. Prostě úplně jiná úroveň. Za to fakt velký dík.
To, co děláte, rozhodně smysl má a velký. A i to, jak to děláte, fakt si myslím, že je to super. To, že jsme si to mohli vyzkoušet na nějakých simulantech (:-) ) a že všechno, co jste řekli, nemělo žádnou logickou díru (žádný: prostě to tak je, protože to tak je odjakživa), má myslím obrovskou váhu.
Už jsem mezitím ošetřoval zlomený zápěstí, zánět spojivek, naprostý vyčerpání u 12 letý holčičky a lehký omrzliny (všechno zase hory) a vyplácal spoustu náplasti, ale to už vám samozřejmě nepíšu, myslím, že se to s tou zpětnou vazbou nemá přehánět ;-))
Takže díky, tohle je Vaše práce :-))
A už byste mohli vypsat ten pokročilejší kurz první pomoci :-). Ne všude mají nějakou Horskou službu.
Radek
(autor si výslovně nepřeje uvést příjmení, neboť má pocit "aby to neznelo jako ze jsem sezral vsechnu chytrost sveta a vsem zachranil zivot ..." My tento pocit nemáme - díky za dobrou práci i zprávu Radku)
**************************************************************************
